22 září 2010

Markéta Trimble: Proč a jak se zajímat o studium v programech LLM v USA

Jak poznamenal Jakub Jošt ve svém příspěvku ze 3. srpna 2010 (Columbia Summer Program), programy LLM nejsou studentům z České republiky a Slovenska žádnou neznámou. A přece bude snad následujících několik praktických poznámek zájemcům o takové studium v USA k užitku, zejména nyní, když se na řadě tamních fakult blíží termíny k podání přihlášek na programy LLM na akademický rok 2011 – 2012.

Klíčová otázka každého uchazeče nejspíše je, zda studium v USA vůbec stojí za tu nesmírnou časovou a finanční investici, které takové studium představuje. Pokud se uchazeči podaří získat stipendium, bude jeho rozhodování jistě jednodušší než pro uchazeče, který musí studium financovat prostřednictvím půjček. (Zde je namístě poznamenat, že i když v USA studentské půjčky zvýhodněné podporou federální vlády existují, mohou o ně žádat pouze občané USA nebo držitelé zelené karty.) Vzhledem k rozsahu této investice je nezbytné zvážit, co uchazeči další studium přinese, zda přispěje k posunu v jeho profesním životě, a zda ho nevystaví neřešitelným finančním potížím. Jako možný přínos je nutno samozřejmě vidět nejen zvládnutí určitých oborů zahraničního práva, ale, jak poznamenal Jakub Jošt ve výše zmíněném příspěvku, také získání kontaktů v právnických kruzích v USA a v zahraničí, vylepšení jazykových schopností a případně i možnost setrvat v USA – ať už v rámci vízového programu OPT (Optional Practical Training) či jinak – a získat zkušenosti v americké právní praxi. (Co se týče pracovních možností v USA, je vzhledem k současné ekonomické situaci v USA nezbytné zachovat si zdravou dávku pesimismu. I když se objevují náznaky, že se pracovní trh začíná zotavovat.)

Účel studia by měl uchazeče vést při výběru programu LLM. Pokud je účelem prohloubit si znalosti a navázat kontakty v určitém oboru, je dobré poohlédnout se buď po programu LLM specializovaném na daný obor nebo v rámci obecných, tedy nespecializovaných, programů LLM, vyhledat fakultu, která je v daném oboru proslulá. V každém případě je dobré informovat se o nabídce předmětů nikoli jen obecně, ale i v konkrétním roce, v němž chce uchazeč studovat. Lze si tak ušetřit velká zklamání – věhlasní profesoři se mohou chystat přejít na jinou fakultu či zrovna ten rok na fakultě nemusí být přítomni, a tak mohou studenti přijít nejen o možnost navázání kontaktů, ale i o příležitost absolvovat některé předměty.

Pokud se uchazeč zajímá o uplatnění v USA – ať už krátkodobé či dlouhodobé – není od věci zvážit i zeměpisné umístění fakulty a její pozici v místní právnické obci. Pokud je cílem získat zaměstnání na východním pobřeží USA, není možná úplně nejlepší hledat program LLM na západě či středozápadě USA, či ve státě Louisiana. Samozřejmě že není vyloučeno zaměstnání v jiné části USA získat, zejména pokud uchazeč zvažuje jednu z proslulých fakult, ale jelikož řada pracovních příležitostí vyvstává na základě osobních kontaktů, je přítomnost v místě často velkou pomocí. Velké zastoupení absolventů dané fakulty v místní právnické obci je pak důležitým faktorem. Příkladem může být Santa Clara University School of Law v Kalifornii, jejíž absolventi jsou bohatě zastoupeni v právnické obci Silicon Valley, a může být tedy dobrým odrazovým můstkem k tamnímu pracovnímu trhu. (Tento příklad není uveden jako doporučení pro uchazeče.)

Umístění školy v žebříčku fakult, jak je publikován v U.S. News and World Report, je také důležitým kritériem výběru. Navzdory obecné značné nespokojenosti akademiků i praktiků s pofiderními kritérii, kterými se umístění v žebříčku řídí, je to prozatím bohužel jediný žebříček, podle kterého se laická i právnická veřejnost orientuje. Při výběru programu LLM je však nezbytné si uvědomit, že některé fakulty mohou být zvláště ceněny v určitých oborech. Příkladem může být právnická fakulta University of New Hampshire, do letošního akademického roku Franklin Pierce Law Center, která je v žebříčku uváděna mezi fakultami třetího řádu (tj. za první stovkou fakult v USA), avšak v oboru duševního vlastnictví se dělí o deváté místo v USA. (Ani tento příklad není zamýšlen jako doporučení pro uchazeče.) Naopak některé programy LLM mohou být ceněny mnohem méně, než by pozice fakulty v žebříčku napovídala, například pokud je počet studentů přijímaných do programu LLM značně vysoký.

Uchazeč by se měl zajímat nejen o nabídku předmětů, ale i o další nabídky fakulty. Není nutné skrývat, že pro řadu fakult v USA jsou programy LLM příležitostí, jak získat dodatečný příjem bez vynaložení značných nákladů. Je proto dobré ověřit si, zda má škola o zahraniční studenty zájem, který přesahuje pouze finanční přínos, a zda poskytuje svým zahraničním studentům nějaké služby. Často se zájem školy o studenty LLM dá posoudit například podle toho, zda výběr studentů respektuje bohaté zeměpisné zastoupení (velmi důležité pro navázání kontaktů s kolegy z jiných zemí a pro jazykovou aklimatizaci), kdo vyučuje Úvod do práva USA, který je často nabízen (někdy může být povinný), zda fakulta nabízí specializovaný seminář pro studenty LLM a co je jeho náplní, či zda na ní existuje aktivní organizace zahraničních studentů, jejíž akce fakulta finančně a organizačně podporuje.

Pokud se uchazeč zajímá o pracovní uplatnění v USA, měl by se informovat, zda fakulta nabízí specializovanou pomoc při hledání zaměstnání pro zahraniční studenty. Některé fakulty mohou mít pracovníka, který pomáhá zahraničním studentům s hledáním uplatnění; některé fakulty jsou také zapojeny v každoročních veletrzích pracovních příležitostí pro své zahraniční studenty. Uchazeč by se neměl zdráhat zeptat se na takové služby, protože jejich existence může významně ovlivnit pracovní možnosti, které se mohou v rámci nebo po skončení programu LLM naskytnout.

Někteří uchazeči se pídí po radách, jak vylepšit svou šanci na přijetí do programů LLM. Faktem je, že pokud uchazeč přistoupí k výběru fakulty zodpovědně, jeho šance se rázem zvyšují. Každá fakulta se ráda z přihlášky dočte, že si ji uchazeč vybral z nějakého významného důvodu – tedy ne například jen proto, že se fakulta nachází u pěkné pláže. Proslulost fakulty v daném oboru či přítomnost určité osobnosti působící na fakultě jsou příklady takových důvodů. Pokud se naskytne příležitost, neuškodí, když uchazeč fakultu navštíví, a pokud možno se seznámí s akademickými a administrativními pracovníky programu LLM. Osobní dojem je často důležitý, prokáže zájem o konkrétní fakultu a usnadní práci výběrové komisi, která si pak může přihlášku spojit s určitou tváří a dojmem. Osobní návštěva ale rozhodně není nezbytná – koneckonců většina uchazečů si takový výlet nemůže dovolit. Zato vysoká jazyková kvalita přihlášky je nutná. I když by měla být samozřejmostí, řada často i jinak velmi schopných uchazečů ji podceňuje. Konzultace s jazykovým odborníkem, rodilým mluvčím či jiným mentorem o jazykové kvalitě přihlášky i jejím obsahu není podvodem, naopak, fakulty předpokládají, že uchazeči učiní vše proto, aby jejich přihlášky učinily co nejlepší dojem. Podání přihlášky pochybné jazykové kvality je pak chápáno jako ukázka neprofesionality a faktického nezájmu o přijetí do programu.

Nakonec jedna poznámka, která možná pro některé vyzní velmi staromódně. Každý student v programu LLM zastupuje svou zemi a má tak možnost buď utvrdit nebo pozměnit stávající stereotypní představy – ať už pozitivní nebo negativní – o své zemi. Takové představy pak vedou zahraniční fakulty a zahraniční zaměstnavatele v rozhodování, zda přijmout další uchazeče z dané země. Každý student LLM je tak vyslancem své země a své profese ve své zemi a to by mělo klást vysoké nároky na jeho chování a studijní a pracovní morálku. Jistě, toto může znít staromódně. Ale věřte, že kdo se tímto neřídí, nejen poškozuje šance svých kolegů do budoucna, ale vystavuje se i nebezpečí, že bude sám jednou čelit negativním důsledkům svého počínání.

Hodně štěstí všem uchazečům, kteří si letos podají přihlášky!

Markéta Trimble

Autorka absolvovala programy JSM a JSD na Stanford Law School a v současnosti působí jako associate professor na právnické fakultě William S. Boyd School of Law při University of Nevada/Las Vegas.

8 komentářů:

Jakub Jošt řekl(a)...

Ja by som pridal este jednu poznamku. Od viacerych ludi (vratane absolventov LLM programov v USA, mojej profesorky v Kodani, ci nakoniec aj od autorky tohto clanku) som pocul ako pre mna zaujimave kriterium tiez pocet LLM studentov.

Mozete si totiz vybrat skolu podla "vehlasu" nejakeho profesora, lenze v LLM fabrike sa vam moze lahko stat, ze sa s nim ani poriadne neuvidite, nieto porozpravate. A 40 000 len za tuition je celkom dost.

Ja sam som nestudoval v USA, a zvazujem to, nazory inych na tuto vec a aj ine ma preto zaujimaju:).

Zdenek Novy řekl(a)...

Asi je před jakýmkoliv LLM (nejen v USA) třeba zvážit, co od něj člověka očekává.

Jednak asi neřeknu žádnou novinku, že LLM je víceméně profesionální titul, nikoliv titul akademický.

Pokud někdo zvažuje působit na akademické půdě, zejména v zahraničí, měl by uvažovat spíše o Ph.D. (pokud ovšem musí mezi těmito variantami volit).

Možná budu pranýřován, ale podle mě nemá cenu investovat do LLM statisíce korun (i kdyby je člověk zrovna měl).
Z "filozofického" pohledu sice je LLM "added value" pro danou osobu, nicméně z pohledu čistě materialního LLM per se nezaručuje vůbec nic (oproti jiným zemím jako např. Čína, kde údajně snad zahraniční advokátní kanceláře nabízí právníkům s LLM 2-4krát více než bez něho).

Z tohoto posledně uvedeného důvodu má cenu dělat i to nejlepší LLM jen za rozumných finančních okolností (tj. zejména odpuštění poplatku za studium a alespoň částečný zdroj financování na životní náklady).

Jinak můj názor je, že nemá rozhodně cenu studovat LLM za účelem, aby člověk otročil ve velkých, zejména zahraničních kancelářích v ČR. Na to stačí i magistrerský titul.

Na druhou stranu, pokud se někdo chce ucházet o místo v AK v zahraničí, myslím, že LLM mu může hodně pomoci při výběrovém řízení.

David řekl(a)...

ad Jakub Jost:

Velikost LLM programu je opravdu dulezity faktor. Na Columbii (okolo 200) je dvakrat mene LLMaku nez na NYU (okolo 400). V Chicago jich je jeste mene (okolo 100) a v Michiganu mene nez 50.

Je tedy jasne, ze v Chicagu ci v Michiganu se vsichni spoluzaci znaji a kontakt s profesory je daleko blizsi.

Na druhou stranu, kdyz si na NYU date s Vasim oblibenym profesorem 3 predmety [a zvlaste vyberove seminare - viz nize] a budete aktivni, tak je sance na blizsi kontakt rovnez velika.

Vedlejsim faktorem, ktery je vhodne vzit v potaz, je dostupnost vyberovych seminaru [o max. 15 lidech], kde jste profesorovi nejblize a casto nepisete zkousku, ale paper, takze mate dalsi sanci jak ho zaujmout [a dalsi zaminku jak se s nim sejit].

Jak pise MT, je rovnez dobre si dat bacha na sabbaticaly vehlasnych profesoru.

A posledni poznamka: kvalita profesoru je dulezita, ale nejpodstatnejsi jsou Vasi spoluzaci - a zde podle me ranking nelze. Na spickovych univerzitach jsou vyborni studenti, na prumernych univerzitach jsou prumerni studenti (vyjimky potvrzuji pravidlo).

Anonymní řekl(a)...

Nezlobte se Davide a ostatní, ale při čtení článku a vašich příspěvků mi naskakuje husí kůže. Kam se poděl zájem o vzdělání, o to samotné studium? Z toho, co tu čtu, bohužel nabývám dojmu, že nejde ani tak o to něco studovat a někam se v tom poznání určitého oboru posunout, jako spíš o to navázat správné kontakty. Z toho, co jsem výše četla mám dojem, že hlavní účel LL.M. studia přitírat se k věhlasným profesorům, vyměňovat si vizitky a seznamovat se se spolužáky (jen těmi perspektivními). Chudáci ti profesoři, jestli je stále obletuje houf přitírajících se a kontaktuchtivých studentů, snažících se na sebe strhnout jejich pozornost. A pokud zbyde čas, možná i nějaké studium, když už jsme na té univerzitě. - Promiňte tu karikaturu, ale opravdu mám dojem, že ve vzdělávání přestává jít o samotné vzdělávání a jde už jen o známosti, protekce a jména věhlasných univerzit a profesorů v životopise. Pokud se mýlím (ráda bych se v tom mýlila), tak mi to někdo vysvětlete. Děkuji.

P.S. Nedávno jsem viděla v metru plakát v podobném stylu, reklamu na nějakou soukromou střední školu. Byla na ní rozjásaná holčina s nápisem (velmi zhruba, nepamatuji přesně): "Navázání kontaktů, kvalitní vzdělání, noví přátelé" nebo tak.

Pája Neubauerová

Jan Vučka řekl(a)...

Dovoluji si zopakovat svůj související dotaz z diskuze k článku o právnických letních školách. Protože jsem odepisoval dost pozdě po zveřejnění, patrně to uniklo pozornosti:
V té souvislosti mám ještě jeden dotaz: u koho v Čechách se dá úspěšně žebrat o příspěvek na podobné konference? Článek zmiňuje toliko slovenské instituce a mé konferenční zkušenosti zahrnují zatím jen akce pro plebejce a proletáře, kde statisícové poplatky nikdo nepožaduje. Nemám tedy s tímto světem kaviáru a šampaňského zkušenosti.

David Kosař řekl(a)...

ad PN:

Nevím, jestli Vás mé vysvětlení uspokojí, ale přece jen se o to pokusím.

1) Má odpověď reagovala na specifický dotaz, zda počet studentů v LLM programu na dané škole je faktor, který je vhodné vzít v potaz. Má odpověď je ano (byť záleží i na jiných faktorech).

2) Vnímáte článek i příspěvky příliš černě. "Zájem něco studovat a někam se v tom poznání určitého oboru posunout" není neslučitelný s tím, co uvádí diskutující. Ba naopak. Pokud máte "[zájem] něco studovat a někam se v tom poznání určitého oboru posunout", tak přece chcete pracovat s profesory, jejichž články se Vám líbí a jejichž znalosti Vám imponují. Představte si pak to zklamání, když zjistíte, že Váš oblíbený profesor v daný rok neučí vůbec (často na ani na věhlasných fakultách nemají za profesory na sabbaticalech adekvátní náhradu") nebo učí jen jeden seminář s omezenou kapacitou 15 lidí (na 500 studentů LL.M) a vy se na něj nedostanete nebo má jen jeden základní předmět pro 100 studentů formou přednášek.

3) Přitíraním se k věhlasným profesorům ani vyměňováním vizitek ničeho nedosáhnete - a je jedno, kde studujete. V menších LLM programech ale máte větší šanci poznat Vaše spolužáky lépe.

4) Ad "Chudáci ti profesoři, jestli je stále obletuje houf přitírajících se a kontaktuchtivých studentů, snažících se na sebe strhnout jejich pozornost." Ano, často to tak bohužel (alespoň v USA) je a shlížím na to se stejným despektem jako Vy.

5) Proto je někdy lepší mít jako vedoucího LLM či PhD práce méně věhlasného profesora, který ale má čas číst Vaše "věci", skutečně Vás "vede" a je lidsky příjemný. Prostě "není vždycky zlato to, co se třpytí".

6) Studiu každý věnuje tolik času, kolik sám uzná za vhodné. S počtem studentů v LL.M programu ani s věhlasem profesorů to nemá nic společného.

Jakub Jošt řekl(a)...

@Jan Vucka - cital som Vasu otazku, ale zial nemam ponatia o tychto veciach v CR. mozno by sa ale niekto mohol hecnut a napisat o tom clanok.

@Paja Neubauerova - plne sa stotoznujem s prispevkom Davida Kosare a len dodam, ze studium chapane tak uzko, ako mam pocit ste ho predstavili vy, tieto univerzity vylucuje z debaty, pretoze nam nechava univerzitu najlepsiu a to amazon.com . moje obavy z americkych univerzit su tie, ze ide o velku bublinu, kde sa za tazke peniaze predava nieco, co vam s usmevom na tvari, za omnoho menej, dokaze predat niekto vo Svedsku, Dansku, Holandsku, UK alebo aj inde. a priznam sa, ze maloco je uz medzi tymi skolami rozdielne. kurikula su casto standardizovane (najma teda v medzinarodne uplatnitelnych predmetoch), ucitelia vsade velmi vzdelani, a preto pre mna ako pre studenta je pocet ziakov v triede, ich sikovnost a osobnejsi pristup ucitela, dolezity.

Mostecký MIlan řekl(a)...

Titul LLM (http://www.ustavprava.cz/cz/sekce/ll-m-master-of-laws2-381)smysl má, jak tady někteří psali, má smysl především v zahraničí nebo pokud jeho absolvent chce pracovat v ČR v mezinárodní společnosti.