Nový Eric Stein Working Paper byl zveřejněn
Autorkou je moje kolegyně z Oxfordu, Alicia Hinarejos, která v současnosti připravuje publikaci své doktorské práce, jež se věnuje jurisdikci ESD ve druhém a třetím pilíři, v Oxford University Press. Tomuto tématu se věnuje i working paper, nazvaný Law and Order and Internal Security Provisions in the Area of Freedom, Security and Justice.
Abstrakt: Zajišťování veřejného pořádku a ochrana vnitřní bezpečnosti jsou kompetencemi, které náleží k samotnému jádru suverenity státu. Je tedy pochopitelné, že se členské státy snaží v rámci stále více se dynamicky rozvíjející Oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti zdůraznit, že si tyto kompetence Evropská společenství ani Evropská unie nemohou pro sebe nárokovat a ani regulovat způsob, jakým je členské státy vykonávají. Tento článek se zaměřuje na soudní kontrolu opatření přijímaných členskými státy k zajištění veřejného pořádku a na ochranu vnitřní bezpečnosti, které spadají do působnosti relevantních ustanovení Smlouvy o založení ES, Smlouvy o EU a Lisabonské smlouvy. Nejprve budeme argumentovat, že je třeba tato ustanovení chápat jako obecná omezení působnosti práva ES/EU, nikoliv jako derogační klauzule srovnatelné s těmi, které se uplatňují v rámci regulace vnitřního trhu. To ovšem nevylučuje kontrolu ze strany Soudního dvora, jak vyplývá z jeho analogické judikatury týkající se obdobných ustanovení ve Smlouvě o založení ES. Konečně bude poukázáno na to, jak členské státy odpověděly na to, co vnímají jako příliš agresivní přístup ze strany Soudu – zavedením ustanovení, která mají chránit jejich autonomii explicitním vyloučením jurisdikce soudního dvora a zavedením soudní kontroly pouze na vnitrostátní úrovni.
Abstrakt: Zajišťování veřejného pořádku a ochrana vnitřní bezpečnosti jsou kompetencemi, které náleží k samotnému jádru suverenity státu. Je tedy pochopitelné, že se členské státy snaží v rámci stále více se dynamicky rozvíjející Oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti zdůraznit, že si tyto kompetence Evropská společenství ani Evropská unie nemohou pro sebe nárokovat a ani regulovat způsob, jakým je členské státy vykonávají. Tento článek se zaměřuje na soudní kontrolu opatření přijímaných členskými státy k zajištění veřejného pořádku a na ochranu vnitřní bezpečnosti, které spadají do působnosti relevantních ustanovení Smlouvy o založení ES, Smlouvy o EU a Lisabonské smlouvy. Nejprve budeme argumentovat, že je třeba tato ustanovení chápat jako obecná omezení působnosti práva ES/EU, nikoliv jako derogační klauzule srovnatelné s těmi, které se uplatňují v rámci regulace vnitřního trhu. To ovšem nevylučuje kontrolu ze strany Soudního dvora, jak vyplývá z jeho analogické judikatury týkající se obdobných ustanovení ve Smlouvě o založení ES. Konečně bude poukázáno na to, jak členské státy odpověděly na to, co vnímají jako příliš agresivní přístup ze strany Soudu – zavedením ustanovení, která mají chránit jejich autonomii explicitním vyloučením jurisdikce soudního dvora a zavedením soudní kontroly pouze na vnitrostátní úrovni.
Žádné komentáře:
Okomentovat